|
|
Vývoj valdsaského kláštera od jeho založení do r. 1420 ve vztahu k českým panovníkům a cisterciáckému řádu
Hrdlička, Vojtěch ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Anotace/Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá dějinami a vývojem cisterciáckého kláštera ve Valdsasech od jeho vzniku roku 1133 až do roku 1420, který tvoří horní časovou hranici práce. Měla by postihnout důvody založení kláštera, jeho vliv a moc v chebském regionu, majetkové a hospodářské vztahy a také změny uvnitř klášterní komunity. Důležité jsou i sociální vztahy mezi jednotlivými členy konventu a zvláště role opata jako představeného kláštera. Autor se pokusil také poukázat na zapojení kláštera do politiky a na účast jeho členů v evropských dějinách a rovněž na podíl jeho členů na utváření středoevropských dějin. Ačkoli Valdsasy působily na půdě Svaté říše římské a rozvíjely své kontakty především s teritorii v užším smyslu říšskými (Bavorsko, Horní Falc, Chebsko), měly vazby i na české země a jejich panovníky. Z toho důvodu je nejobsáhlejší IV. kapitola o vlastních dějinách kláštera, V. kapitola popisuje kontakty kláštera s českými panovníky, ale vazby panovníků zemí Koruny české byly vždy menší než s vládci Římské říše.
|
|
| |
|
|
Otec západního mnišství Benedikt z Nursie
Valová, Terezie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Summary: OTEC ZÁPADNÍHO MNIŠSTVÍ BENEDIKT Z NURSIE FATHER OF THE WESTERN MONASTICISM ST. BENEDICT OF NURSIA TEREZIE VALOVÁ Tato práce se zabývá "otcem západního mnišství" Benediktem z Nursie. Úvodní část zpracovává dobu, která předcházela Benediktově a ve stručnosti ukazuje rané podněty, které vedly ke vzniku křesťanského mnišství. Základem byla asketická praxe provozována jednotlivci či skupinami mimo křesťanskou obec, která rychle pronikla v rané církvi mezi křesťany a zakotvila v rodícím se mnišství, jako důležitý aspekt monastického způsobu života. Klíčovou části práce je život Benedikta, o jehož svědectví píše v 6. století papež Řehoř Veliký ve svých Dialozích. Tato práce sepisuje zlomek legendárních Řehořových příběhů Benediktova života, které hrály rozhodující úlohu na životní cestě Benediktově a ukazují muže zbožného, pevného ve ctnostech, otevřeného lásce, oddaného Bohu a prostoupeného duchem všech spravedlivých. Závěrečná část práce se obrací k odkazu, který Benedikt po sobě zanechal a poukazuje na výjimečnost jeho spirituality, jež se odrážela i v běžných stránkách lidského života a také dnes má mnohé co říci nejen povolaným služebníkům Boha v mnišských řadách, ale i mimo ně a rovněž může sloužit jako inspirace světu světskému. Výchozí literaturou pro tuto práci byly prameny, které zpracovávají...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
| |
|
|
Klášter premonstrátů v Zábrdovicích ve středověku
Fidrmuc, Lukáš ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat počátky působení premonstrátů v Brně a založení kláštera v Zábrdovicích. Autor se zaměřuje na středověkou etapu klášterní historie. Součástí práce je rovněž exkurz o poutním místě Křtiny, jejichž historie je těsně spjata s dějinami kláštera v Zábrdovicích a jejichž toponymum se objevuje brzy po založení kláštera.
|
|
|
Opatské náhrobníky kláštera Vyšší Brod
PETROVIČOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce je věnována souboru opatských náhrobníků nacházejících se v klášteře Vyšší Brod. Kritériem výběru byl stav dochování náhrobníků dovolující jejich historické, epigrafické a uměleckohistorické zpracování mezi lety 1463 1695. Práce bude vypracována na základě metodiky vytvořené PhDr. Jiřím Roháčkem, CSc. Součástí je také nástin historického pozadí cisterciáckého řádu, obsahuje také dějiny vyšebrodského kláštera. Cílem této práce je vytvořit souhrnné dílo zpracovávající vyšebrodské opatské náhrobníky.
|
|
|
Benediktova kniha - Řehole západu
Valová, Terezie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Summary: Tématem této práce je dílo v podobě mnišské řehole, která měla značný vliv na celý křesťanský svět, zásadně přispěla k formování spirituality klášterních společenství, ovlivnila evropskou kulturu, a která i dnes má čtenáři mnohé co říci. Autorem je, jehož jméno přijala ve svém názvu i řehole, svatý Benedikt z Nursie. Pro značný vliv tohoto díla na utváření následných dějin mnišství, právem je Benedikt označován Otcem západního mnišství. První část práce představuje Benediktovu řeholi, poukazuje na dobu vzniku, v níž již byly jisté základy společného mnišského života, které však ještě neměly pevné ukotvení. I přes existenci jiných řeholí si Benediktova řehole díky své jasnosti a stručnosti získala pevné místo a výslunní postavení. Druhá část se zabývá předlohou, která hrála významnou roli při sepisování Benediktovy řehole, jíž je dílo anonymního autora s názvem Regula Magistri. Benedikt z ní převzal velké množství předpisů, jiné upravil a jiné záměrné vynechal. Striktní znění Regula Magistri zmírnil vědom si lidské slabosti a příkazy prodchl láskou. Třetí část práce, svým obsahem nejdelší, zpracovává duchovní rozměr a odkaz řehole, který usiluje o následování Krista. Benediktovy nástroje dobrých skutků udaly strategii boje, která ústí v obnově lidské důstojnosti a naplňování "Imago Dei". Tyto...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Vývoj valdsaského kláštera od jeho založení do r. 1420 ve vztahu k českým panovníkům a cisterciáckému řádu
Hrdlička, Vojtěch ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Anotace/Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá dějinami a vývojem cisterciáckého kláštera ve Valdsasech od jeho vzniku roku 1133 až do roku 1420, který tvoří horní časovou hranici práce. Měla by postihnout důvody založení kláštera, jeho vliv a moc v chebském regionu, majetkové a hospodářské vztahy a také změny uvnitř klášterní komunity. Důležité jsou i sociální vztahy mezi jednotlivými členy konventu a zvláště role opata jako představeného kláštera. Autor se pokusil také poukázat na zapojení kláštera do politiky a na účast jeho členů v evropských dějinách a rovněž na podíl jeho členů na utváření středoevropských dějin. Ačkoli Valdsasy působily na půdě Svaté říše římské a rozvíjely své kontakty především s teritorii v užším smyslu říšskými (Bavorsko, Horní Falc, Chebsko), měly vazby i na české země a jejich panovníky. Z toho důvodu je nejobsáhlejší IV. kapitola o vlastních dějinách kláštera, V. kapitola popisuje kontakty kláštera s českými panovníky, ale vazby panovníků zemí Koruny české byly vždy menší než s vládci Římské říše.
|
host ::
RSS.